3. VYHYNUTÍ MEGAFAUNY
• Teorie nadměrného lovu (Martin 1967)
– Nadměrný lov býložravců -> úbytek predátorů
– Ztráta diverzity, úbytek biomasy (divocí savci a ptáci)
(Yinon et al., 2018)
4. NEOLITICKÁ REVOLUCE - ZEMĚDĚLSTVÍ
• Domestikace
• Odlesňování, vybíjení predátorů (konkurence)
• Šlechtění rostlin, konzumace masa méně intenzivní
• Některé kultury začínají konzumovat mléko ovcí, koz a
krav
5. INDUSTRIALIZACE
• Centralizované jednotky intenzivního výkrmu zvířat
• Monokulturní pěstování rostlin
• Nárůst konzumace všech živočišných
produktů
• Masivní využití půdy, ztráta diverzity
9. KRMNÉ PLODINY A PASTEVECTVÍ
V JIŽNÍ AMERICE
• = hlavní příčina odlesňování Amazonie
• 80 % sóji v JA je určeno ke krmení zvířat
(zbytek např. zpracování ropy či plnidlo v uzeninách)
10. KOLAPS BIODIVERZITY
• Úbytek hmyzu
(Carrington,
2017b)
• Úbytek
populací
divokých zvířat
(Ceballos et al.,
2017, Carrington,
2017a)
13. OXFORD STUDY - CLIMATIC CHANGE
(SCARBOROUGH ET AL. 2014)
• Vychází ze skutečných jídelníčků více než 50 000 lidí (VB)
• Srovnání různých stylů stravování
–50% reduktarián: o 30 % menší uhlíková stopa stravy
než konvenčně se stravující
–Vegetarián: o 45 % méně
–Vegan: o 60 % méně
14. SCIENCE
(POORE, NEMECEK, 2018)
• Data z 40 000 farem ve 119 zemích
• Vliv na emise skleníkových plynů,
spotřebu vody a znečištění
• Rostlinné bílkoviny jsou pro životní
prostředí lepší než ty živočišné
15. DŮVODY VYŠŠÍ ZÁTĚŽE ŽIV. PRODUKCE
• Vysoké emise z výroby krmiv
• 2/3 odlesňování v zemědělství: pěstování krmiva pro
hosp. zvířata (do ČR se ročně dováží 50 kg/osobu krmiv)
• Trávicí procesy zvířat, hnojiva
a chovné rybníky
• Emise z přepravy a z jatek vyšší
než emise ze zpracování
většiny rostlinných produktů.
(Poore & Nemecek, 2018)
18. SLADKOVODNÍ RYBOLOV
• "Ryby vylučující výkaly a nezkonzumované krmení na dně rybníka,
kde není skoro žádný kyslík, tvoří perfektní prostředí pro produkci
metanu." (Poore, cit. dle Carrington, 2018)
19. DOPORUČENÍ
• „Veganská strava je zřejmě nejúčinnější způsob, jak snížit svůj
dopad na planetu Zemi.“ (Poore, cit. dle Carrington, 2018)
• Globální vyloučení živočišných produktů
=> 76% redukce využití orné půdy
=> 49% redukce emisí skleníkových plynů
=> 50% redukce emisí týkajících se acidifikace a eutrofizace
20. NATURE
(SPRINGMANN ET AL., 2018)
• Výrazné omezení konzumace živočišných produktů -> zabránění
nebezpečné klimatické změně
• V západních zemích je třeba snížit konzumaci masa o 90 %
a na 500 % navýšit spotřebu luštěnin
22. DOPORUČENÍ
• Pro udržení glob. oteplení pod 2° C by průměrný světový občan
měl jíst:
– 2x více luštěnin (rozvinuté země 5x více)
– Ubrat 75 - 90% hovězího,
90% vepřového, 50% vajec
a 60% mléka
(Springmann et al., 2018)
23. VAROVÁNÍ IPCC (OSN)
(2018)
• Máme přibližně 12 let, abychom zásadními změnami odvrátili
globální klimatickou katastrofu (sucho, povodně, klim. migrace)
• Planeta by se neměla oteplit o víc než 1.5° C
27. MOŽNÉ PŘÍNOSY ODKLONU OD
ŽIVOČIŠNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (1)
• Snížení využití půdy určené k produkci
potravin o
– 76 % (Poore & Nemecek, 2018)
– 70 % (kuřata), 89 % (prasata), 97 %
(krávy) (Machovina et al., 2015)
• Efektivnější využití půdy
(Steinfeld et al., 2006)
28. MOŽNÉ PŘÍNOSY ODKLONU OD
ŽIVOČIŠNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (2)
• Snížení odlesňování
• Rozšiřování div. přírody (Machovina et al. 2015)
– Pole s krmnou sójou v současnosti pokrývají
cca 1 milion km2 (Mekonnen, Hoekstra, 2010)
• Méně emisí skleníkových plynů
– o 49 % méně ekvivalentu CO2 (Poore & Nemecek, 2018)
• Řešení rezistence vůči antibiotikům (Rousham et al. 2018)
29. MOŽNÉ PŘÍNOSY ODKLONU OD
ŽIVOČIŠNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (3)
• Snížení spotřeby vody (Poore & Nemecek, 2018)
• Udržení globálního oteplení pod kritickou mezí
(Springmann et al., 2018)
• Zpomalení vymírání
živočišných druhů
(Carrington, 2017a)
30. MOŽNÁ RIZIKA ODKLONU OD
ŽIVOČIŠNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (1)
• Popularita RAW stravy a jiných méně udržitelných výživových
směrů,
založených převážně na
– nízkokalorických a nízkobílkovinných
potravinách (jen ovoce)
– potravinách s vyšší spotřebou vody
(jen ořechy)
– dovážených potravinách či surovinách
jiným způsobem náročných (plasty)
31. MOŽNÁ RIZIKA ODKLONU OD
ŽIVOČIŠNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (2)
• Nalezení adekvátních alternativ
živočišného hnojení
– StockFreeOrganic.net
– GoVeganic.net
– Symbiozem.cz
32. MOŽNÁ RIZIKA ODKLONU OD
ŽIVOČIŠNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ (3)
• Zavádějící informace o správném
složení rostlinné stravy na internetu/
neinformovaní odborníci
33. VEGANSTVÍ A VÝŽIVA
• Lékaři a odborníci na výživu od veganství v minulosti
odrazovali, dnes jej začínají naopak doporučovat
– Sabaté, J. (2003). „The contribution of vegetarian diets to
health and disease: a paradigm shift?“
34. ROSTLINNÁ STRAVA A ZDRAVÍ
• Dobře sestavená rostlinná strava (s adekvátním příjmem
vitaminu B12) je zdravotně bezpečná a může mít i
výhody
v podobě nižšího rizika některých civilizačních nemocí.
44. K ZAMYŠLENÍ
• KONZUMACE ZVÍŘAT V MINULOSTI
– ZDRAVÍ: nedostatek kalorií, potřeba přežít, ukládat energii
– UDRŽITELNOST: více či méně v rovnováze
• KONZUMACE ZVÍŘAT DNES / V BUDOUCNOSTI
– ZDRAVÍ: příliš mnoho kalorií, civilizační nemoci
– UDRŽITELNOST: klimatická změna, populační exploze
51. Z D R O J E
• AFP. 2017. Methane emissions from cattle are 11%
higher than estimated. The Guardian. Online:
https://www.theguardian.com/environment/2017/sep/
29/methane-emissions-cattle-11-percent-higher-than-
estimated
• Carrington, D. 2017a. Earth's sixth mass extinction event
under way, scientists warn. The Guardian. Online:
https://www.theguardian.com/environment/2017/jul/10
/earths-sixth-mass-extinction-event-already-underway-
scientists-warn
• Carrington, D. 2017b. Warning of 'ecological
Armageddon' after dramatic plunge in insect numbers.
The Guardian. Online:
https://www.theguardian.com/environment/2017/oct/
18/warning-of-ecological-armageddon-after-dramatic-
plunge-in-insect-numbers
• Ceballos, C., Ehrlich, P. R., Dirzo, R. 2017. Biological
annihilation via the ongoing sixth mass extinction
signaled by vertebrate population losses and declines.
Proceedings of the National Academy of Sciences, 114
52. Z D R O J E
• EDF (n.d.) Methane: The other important greenhouse
gas. Edf.org. Online:
https://www.edf.org/climate/methane-other-
important-greenhouse-gas
• EPA (United States Environmental Protection Agency).
2004. Risk Management Evaluation For Concentrated
Animal Feeding Operations, s. 15. Online:
https://nepis.epa.gov/Adobe/PDF/901V0100.pdf
• Holst, A. 2018. Reducing The Environmental Impacts Of
Food: Consumer And Producer Leverage Points.
Faunalytics. Online: https://faunalytics.org/reducing-
environmental-impacts-food-consumer-producer-
leverage-points
• IPCC. 2018. Global Warming of 1.5 ºC. Special Report of
The Intergovernmental Panel on Climate Change.
Online: https://www.ipcc.ch/sr15/
• Lundy, M.E., Parrella, M.P. 2015. Crickets Are Not a Free
Lunch: Protein Capture from Scalable Organic Side-
Streams via High-Density Populations of Acheta
domesticus. PLoS ONE 10 (4): e0118785.
53. Z D R O J E
• Machovina, B., Feeley, K.J., Ripple, W.J. 2015.
Biodiversity conservation: The key is reducing meat
consumption. Science of the Total Environment, 536.
• Martin P. S. 1967. Prehistoric overkill. In Pleistocene
extinctions: The search for a cause (ed. P.S. Martin and
H.E. Wright). New Haven: Yale Univ. Press.
• Mekonnen, M., Hoekstra, A. Y. 2010. The green, blue
and grey water footprint of animals and animal
products. (Value of water research report 48; No. 48).
Delft, the Netherlands: Unesco-IHE Institute for Water
Education.
• Navarette, A., Schaik, C. P., Isler, K. 2011. Energetics and
the evolution of human brain size. Nature 480, 91-93.
• NOAA n.d. Graphic: The relentless rise of carbon
dioxide. Online: https://climate.nasa.gov/evidence
• Poore, J., Nemecek, T. 2018. Reducing food's
environmental impacts through producers and
consumers. Science, 360 (6392): 987-992.
54. Z D R O J E
• Rousham, E. K., Unicomb, L., Islam, M. A. 2018. Human,
animal and environmental contributors to antibiotic
resistance in low-resource settings. Proc Biol Sci 285 (1876).
• Scarborough, P., et al. 2014. Dietary greenhouse gas
emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and
vegans in the UK. In Climatic Change, 125, 179-192.
• Smil, V. 2012. Harvesting the Biosphere: What We Have
Taken from Nature. MIT Press.
• Springmann, M., et al. 2018. Options for keeping the food
system within environmental limits. Nature 562, 519–525.
• Steinfeld, H., et al. 2006. Livestock’s long shadow:
environmental issues and options. Rome: Food and
Agriculture Organization of the United Nations (FAO
UN).
• Van Gelder, et al. 2008. Soy consumption for feed and fuel
in the European Union. Profundo, Castricum, A research
paper prepared for Milieudefensie.
• Yinon, M. B., Phillips, R., Milo, R. 2018. The biomass
distribution on Earth. Proceedings of the National
Academy of Sciences 115 (25), pp. 6506-6511.