Dana Brhelová - Od testování ke vzdělávání aneb jaké benefity má uživatelské ...
Rozum a cit, aneb měřit, nebo věřit? (UX Monday Brno, 16. června 2014)
1. Rozum a cit
aneb
měřit, nebo věřit
User-oriented design v mezinárodní softwarové firmě
Ondřej Havlíček
GMC Software Technology
ohavlicek@outlook.com
User-oriented design, jak ho vidím já.
V GMC od roku 2008, ze začátku technical writer, od roku 2009 UX Designer, od října 2012 vedoucí teamu UX a Grafiky
Předtím lokalizační agentura SDL, učitel na SPŠ Hradec Králové
- Zkušenosti, subjektivní pohled, diskuze.
- Firma a procesy
KPI - Měřit nebo věřit?
Budu mluvit o problematických místech…
GMC
Leader in CCM (Customer communication management)
Švýcarská firma (cca 500 zaměstnanců celosvětově), v roce 2012 celou firmu koupil francouzský Neopost (cca 30 000 zaměstnanců celosvětově)
Vývoj softwaru probíhá v ČR (cca 180 zaměstnanců v Hradci Králové a Olomouci)
Tradiční zákazník = PSP, teď směřujeme na Enterprise zákazníky
Software pro přípravu a produkci personalizovaných tiskovin.
Hlavní produkt – Inspire Designer
Švýcarská firma, sídlo v Appenzellu.
Celosvětově asi 400-500 zaměstnanců, vývoj v ČR 180 zaměstnanců.
Neopost celosvětově 30 000 zaměstnanců, díky vývoji pro Neopost spolupráce s vietnamskými vývojáři.
Indický model, ukážu na následujícím schématu.
Organizační model komplikuje UXDesign, uživatel je na úplně jiné planetě.
Jak to fungovalo v roce 2008…
Velká firma, velké projekty…
Vytváří se sila
Sales neví, co dělá R&D a naopak…
V rámci R&D problémy mezi Product Managementem a UX
Nielsen vidí 8 fází prorůstání myšlení zaměřeného na uživatele… zdůrazňuje, že je potřeba každou fází poctivě projít a nepřeskakovat, s tím se dá souhlasit – pozor na formální naplnění „procesů“, které ale ve skutečnosti nefunguje!
- Ve větší firmě ale není postup stejný ve všech odděleních, zatímco v R&D je situace někde ve fázi 4, produkt management ve Francii je ve fázi 2
Ve větší organizaci není ani tak důležitá hluboká odborná znalost, ale schopnost propagace UX přístupů do všech směrů
Evangelizace by se neměla zastavit, zvláště pokud firma roste a přichází noví lidé
Pokud je firma v této fázi, nemá smysl se snažit o propagaci uživatelsky orientovaného vývoje.
Tento přístup docela dobře funguje u open-source projektů zaměřených na vývojáře
Problém u projektů zaměřených na širokou veřejnost
Co je dobré – management věnuje user experience minimálně slovní pozornost a je naděje na přechod do další fáze
„usability“ nebo „user experience“ se používají jako buzzwordy
Skluzy z vyšších stadií ke „dvojce“ - User experience rozumí každý – včetně produkt manažerů a top managementu
První uživatelské testy, pořádané bez oficiálního rozpočtu s minimálním počtem účastníků přinášejí překvapivé výsledky.
Zlepšování usability má podporu od managementu firmy, tj. jsou na něj vyčleněny finanční prostředky.
PŘÍLIŠ POZDĚ!
UX práce ale není součástí procesu vývoje
Uxáci „klepou na dveře“ a snaží se produkt zlepšovat, ale dostávají se k produktu většinou pozdě
Nevyjasněné role a pravomoci různých stakeholderů – typicky, požadavky na vývoj vznesené od UX lidí na základě nálezů z uživatelských testování jsou v konfliktu s požadavky Produkt Managementu na novou funkcionalitu.
Od managementu přichází tlak na výsledky (vlivem rozpočtu), požadavky na měření ROI, zavádění KPI
Velice náročné období
Usability team vedený UX Managerem
Ještě vyšší tlak na ROI, respektive KPI
Nárůst požadavků na UX team, nutnost prioritizace, zaměřit se na „spectacular wins“, protože není dost prostředků na zvládnutí všech projektů
Další fáze viz: http://www.nngroup.com/articles/usability-maturity-stages-5-8/
Složitost komunikace mezi jednotlivými složkami organizace (problémy indického modelu)
Nepochopení přínosu
Špatný přístup k uživatelům
Srovnání historie UX Teamu v zrcadle Nielsenových fází.
Problémy:
Nezkušenost lidí (interní nábor)
Nevyjasněné kompetence:
problémy se zapojením do dev cyklu - UX není pevnou součástí procesu – „chodí pozdě, je zváno pozdě“ – špatná spolupráce s dev (GMC byla developer-centrická organizace)
Problematická spolupráce s PM – analýza požadavků, formulování požadavků – spory s PM
Rychlý skok k designu – vnímání „Uxář = odborník“
Podpora UX designu ve firmě je silná.
Začínáme to u nových produktů používat jako prodejní argument.
Pozitivní odezvy od zákazníků.
Problematický přístup k uživatelům
Dlouhou dobu jsme hledali způsoby, jak získat zpětnou vazbu
Subjektivní dotazník
Sbíráme cca od roku 2009,
Za cca 5 let, co sbíráme SUS, máme několik set odpovědí.
Největší problém – nízká výpovědní hodnota, malý vzorek odpovědí, odpovědi rozprostřeny mezi různé produkty a verze…
Externí SUS – stalo se z něj KPI UX teamu – to jsem považoval za absurdní!
Sběr dat při uživatelském testování – rozpoznáváme formativní a sumativní testy
TTC už jsme zkoušeli dříve – seznam „typických úloh“, ale metrika se nechytla, protože nebyly návazné kroky, pokud byly výsledky špatné
SUM poskytuje zajímavé hodnoty, ale dost obtížně se sbírá
Obecný problém – malý vzorek dat nedovoluje dělat velké závěry
Interactive Plus 9.0.3 – 62 UX testů (sessions) za cca 3 měsíční release.
Přímý kontakt s pilotními zákazníky.
Uvažujeme o vložení jednoduchého způsobu na předání zpětné vazby přímo do aplikací.
Propagace UX práce u zahraničních kolegů a u nováčků v rámci R&D.
Framework/styleguide (fáze 5) a jeho propagace mezi vývojovými týmy (např. školicí kurz).