Prezentace z Psychoterapeutických dnů InPsy 2015 představuje zájemcům fenomén všímavosti v západní psychoterapii a věnuje se dále aktuálním trendům v této oblasti, mj. vzrůstajícímu zájmu psychologů o rozvíjení osobní moudrosti a soucitu k sobě. Zmiňuje se také o neurovědeckých výzkumech a inspiruje k vlastní praxi meditace všímavosti a vhledu - vipassaná.
12. Co je to všímavost?
• V psychologii zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice
všímavosti, všímavost je chápána různě jako:
1. stav vědomí
2. proces (nekonceptuálního fenomenologického pozorování)
3. rys osobnosti (x!)
4. schopnost
12
13. Co je to všímavost?
• „uvědomování si přítomných prožitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel,
Fulton, 2013) - dvě složky:
1. zaměření pozornosti na tělesné a mentální fenomény probíhající v
přítomném okamžiku:
i. tělesné procesy (dostupné smyslům)
ii. cítění (rozlišující v dimenzi příjemné-neutrální-nepříjemné)
iii. stavy mysli (~nálady)
iv. obsahy mysli (kategorie zkušenosti, kontext, podmíněnost, funkce, viz matice)
2. postoj charakterizovaný zvídavostí, otevřeností a přijetím
13
15. Co je to všímavost?
• „uvědomování si přítomných prožitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel,
Fulton, 2013) - dvě složky:
1. zaměření pozornosti na tělesné a mentální fenomény probíhající v
přítomném okamžiku:
i. tělesné procesy (dostupné smyslům)
ii. cítění (rozlišující v dimenzi příjemné-neutrální-nepříjemné)
iii. stavy mysli (~nálady)
iv. obsahy mysli (kategorie zkušenosti, kontext, podmíněnost, funkce, viz matice)
2. postoj charakterizovaný zvídavostí, otevřeností a přijetím
15
16. Co je to všímavost?
• přemýšlení a všímání se navzájem vylučují!!!
• když myslíme nebo si něco představujeme, vzdalujeme se od právě
prožívané skutečnosti – jsme nevšímaví
• přemýšlení – dáváme do souvislostí obsahy mysli
• všímavé zaznamenávání – získáváme vhled do fungování procesů
mysli
16
17. Co je to všímavost?
Rozvinutá kontinuální všímavost (v intenzivní meditaci):
• zaznamenává procesy obíhající v těle a mysli meditujícího bez (jinak
automaticky vznikající) chtivosti k příjemnému nebo odporu k
nepříjemnému (deconditioning, viz Barendregt, 2011)
• umožňuje sledovat strukturu prožívání (proces x obsah)
• vede k postupnému rozpoznání 3 univerzálních vlastností všech tělesných a
psychických jevů (pomíjivosti, neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já,
viz Grabovac, Lau, Willet, 2011)
• vede k eliminaci negativních stavů mysli, rozvoji moudrosti, dovedností
zvládání života a schopnosti žít šťastně
• u pokr. med. vede postupně k rad. transformaci osobnosti (Engler, 1983)
17
27. Terapeutické přístupy využívající všímavost
• Mindfuness-Based Stress Reduction (MBSR)
• Mindfuness-Based Cognitive Therapy (MBCT)
• Dialectical Behavior Therapy (DBT)
• Acceptance and Commitment Therapy (ACT)
• Satiterapie
• …a stále vznikají další, např.: MBRP, MB-EAT, MMFT,
meditation awareness training (MAT) + compassion-focused
therapy (CFT), cognitively based compassion therapy (CBCT),
aj.
27
28. Terapeutické přístupy využívající všímavost
Všímavost může být integrována 3 způsoby:
1. Praktikující terapeut
• využívá vlastní schopnosti a moudrost získanou v meditaci
2. Terapie poučené všímavostí (mindfulness-informed)
• využívá teorii buddhistické psychologie
3. Terapie založené na všímavosti (mindfulness-based)
• rozvíjí všímavost u klientů prostřednictvím meditace a cvičení
(Germer, Siegel, Fulton, 2013)
28
Implicitně
Explicitně
29. Využití MBI (PsycINFO: 5565, 2015/2/15)
Výzkumy je nejlépe ověřen pozitivní
vliv MBI v léčbě:
• úzkostí
• depresí
• bolesti
-----------------------------
MBI se ale využívá také v léčbě:
• hraničních poruch osobnosti
(DBT)
• psychóz
• závislostí
• somatických chorob (rakovina,
srdeční choroby, aj.)
• U neklinické populace se
potvrzuje pozitivní vliv MBI např.
na:
• emoční regulaci
• zvládání stresu
• well-being
(Eberth, Sedlmeier, 2012; Goyal et
al.,2014; Khoury et al., 2013a,
2013b, Panos et al., 2014)
29
31. T1: Aplikace všímavosti
• Všímavost je aplikována v dalších a dalších
oblastech lidského života, u klinické i neklinické
populace, např. v:
• forenzní psychologii
• psychologii práce a organizace
• psychologii výchovy a vzdělávání
• psychologii sportu
• pozitivní psychologii
• aj.
31
33. T2: zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti
• Různé přístupy jsou shrnovány pod
obecnou hlavičku „Mindfulness-Based
Interventions“
• Hlednání obecně přijatelné
operacionální definice všímavosti
• Objasňování mechanismů - Jakými
způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní
psychopatologické symptomy a
umožňuje psychické zdraví?
• Měření všímavosti – Alternativy, stupně
všímavosti?
33
34. Mechanizmy všímavosti
• Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3 mechanizmy:
1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je
prožíváno bez automatického reagování
2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické myšlení)
– schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality myšlenek, představ
3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které
nemohu ovlivnit (srov. též Grabovac, Lau, Willett, 2011)
34
35. T3: Reagují budd. učenci a praktici - (diskuse)
35
Bhikkhu Bodhi Edo Shonin Maurits Kwee
Henk BarendregtMatthieu Ricard Andrew OlendzkiJohn Dunne
Georges Dreyfus
36. T3: Kritika! – vytržení všímavosti z kontextu
• Všímavost je využívána bez hlubšího
pochopení provázanosti všímavosti s dalšími
elementy, které původní buddhistická cesta
k překonání strasti obsahuje, mj.:
• Etický trénink (síla sikkhá) + trénink
solidarity (brahma vihára)
• Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně
např. tréninku postupů tzv. moudrého uvážení (jónisó-
manasikára), jasného uvědomění (sampadžaňňa), viz též
sammá ditthi, atd.
36
38. T3: Diskuse
• Rozlišení všímavosti a pozornosti, upřesňování definic (např. Mikulas,
2011)
• Všímavost možná není neposuzující, resp. meditující rozlišuje kusala-
akusala
• Cílem rozvíjení všímavosti v rámci Buddhovy nauky není úleva od
symptomů (rizika redukcionismu a elevacionismu, např. Benda 2012;
Monteiro, Musten, Compson, 2015)
• Abhidhamma může být inspirací pro empirický výzkum (Ekman et al.,
2005)
• aj.
38
39. T3: Diskuse
Např. v časopisech:
• Contemporary Buddhism (ISSN: 1463-9947)
2011, roč. 12, č. 1 – celé číslo
• Mindfulness (ISSN: 1868-8527)
2015, roč. 6, č. 1 – celé číslo
39
40. Pragmatický model psychoterapeutické změny
pst.
změna
autochtonní
moudrost
(~vhled)
všímavé
uvědomování
soucit se
sebou
(~akceptace)
40
(Benda,
2015)
41. T4: Moudrost
• Roste zájem vědců o moudrost abhidhammy (navazuje na transpersonální
psychologii, srov. Benda, Horák, 2008; Germer, Siegel, 2012)
• Autochtonní moudrost – Vlastní přímé poznání automatických
mechanismů, jakými mysl vytváří naší subjektivní „realitu“, jak v mysli
vznikají veškeré frustrace a trápení a jak lze tyto mechanismy ovlivnit
• Rozlišení příčin a následků v procesu prožívání – co je blahodárné a co
zhoubné, transformativní potenciál (Kang, Whittingham, 2010).
• Je předpokladem psychoterapeutické změny
• Podobně jako všímavost a soucit, lze i moudrost rozvíjet
41
42. T4: Moudrost
• Psychoterapeut může vlastní moudrost využívat při práci s klientem.
Nelze jí však získat pouze teoretickým studiem (Benda, 2011)
• V teoretických diskusích se zvláštnímu zájmu zatím těší především:
1. etické aspekty všímavosti (viz čas. Mindfulness, 2015, roč. 6, č. 1)
2. procesuální chápání lidské mysli –“ne-já“ (srov. Engler, 2006)
• Abhidhammické matice jsou využívány především generací „70“, resp.
terapeuty s vlastní rozsáhlejší meditační zkušeností
42
43. T5: Soucit
• Rozvíjení soucitu je součástí trad. medit. tréninku i jeho důsledkem
• Výzkumníci zkoumají účinky meditace dobrotivosti (mettá) a soucitu
(karuná) na duševní zdraví i wellbeing (Galante et al., 2014; Shonin et
al., 2014)
• Soucit podporuje blahodárný vliv všímavosti (Hollis-Walker, Colosimo,
2011) a jeho účinek se ukazuje být možná i větší než účinek
všímavosti!!! (Van Dam et al., 2011)
• Soucit i laskavost jsou schopnosti, které lze rozvíjet
• Předmětem zájmu je zvláště soucit zaměřený na sebe (Germer, 2009;
Gilbert, 2011; Neff, 2003)
43
44. T5: Soucit se sebou
44
• Vřelost, laskavost a velkorysost k sobě i ve
chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání
nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek
(opak tvrdosti, přehnané kritičnosti nebo
ignorování)
• Zahrnuje lidskou sounáležitost, tzn. pochopení, že
trápení a osobní neúspěchy patří k obecné lidské
zkušenosti, kterou sdílíme všichni.
• Překrývá se i s všímavostí, resp. předpokládá
schopnost zaujímat vyvážený postoj k vlastním
negativním pocitům, bez chtivosti a bez
potlačování (Neff, 2003)
Kristin Neff
45. Další pozoruhodné otázky
• Patří všímavost mezi tzv. obecné faktory vždy přítomné v procesu
změny u jakékoli psychoterapie? (Martin, 1997, srov. McAleavey,
Castonguay, 2015)
• Je meditace vhodným nástrojem rozvíjení všímavosti v psychoterapii?
Může nahradit psychoterapii? Existují jiné možnosti? Jaká jsou rizika?
• Jak se mění prožívání při rozvinutí kontinuální všímavosti v intenzivní
meditaci a jak dochází k následné transformaci osobnosti popisované
v buddhistické literatuře? (srov. Engler, 1983)
• aj.
45
48. Meditace a neurověda
• Zkoumal vliv 8 týdnů MBSR na
mozek, (před, bezprostředně po a 4
měsíce po)
• Měřil EEG v klidném stavu a po
vystavení podnětům vyvolávajícím
pozitivní a negativní emoce.
• Konstatoval významný nárůst
přední levostranné mozkové
aktivity po absolvování MBSR
(pozitivní prožívání, Davidson et al.,
2003)
48
Richard Davidson
50. Meditace a neurověda
• 128 kanálové EEG: 8 LTP vs NOV
- během meditace soucitu
generovali mozkové gamma vlny
(jsou spojovány s bdělým a
jasným vědomím). U LTP byl
nárůst gamma vln 30x větší než
u NOV. Fáze oscilací byly přesně
synchronizované a amplituda
těchto vln byla vyšší než jakákoli
amplituda předtím kdy
zaznamenaná v neurovědecké
literatuře (Lutz et al., 2004)
50
51. Meditace a neurověda
• 128 kanálové EEG: 8 LTP vs NOV
- během meditace soucitu
generovali mozkové gamma vlny
(jsou spojovány s bdělým a
jasným vědomím). U LTP byl
nárůst gamma vln 30x větší než
u NOV. Fáze oscilací byly přesně
synchronizované a amplituda
těchto vln byla vyšší než jakákoli
amplituda předtím kdy
zaznamenaná v neurovědecké
literatuře (Lutz et al., 2004)
51
52. Meditace a neurověda
• Meditace -> NEUROPLASTICITA -
Dlouhotrvající funkční a
strukturální změny mozku, které
mají dopad na každodenní život
člověka i mimo meditační praxi
• MRI u 20 LTP -> Mění se tloušťka
šedé kůry mozkové v oblastech
ovlivňujících pozornost,
interocepci a smyslové vnímání
(Lazar et al., 2005)
52
Sara Lazar
viz http://youtu.be/m8rRzTtP7Tc
53. Meditace a neurověda
• Q: Rozdíly u LTP – jiné vlivy než
meditace?
• 8 týdnů MBSR –> MRI +
morfometrická analýza (VBM) ->
změny v oblastech ovlivňujících
učení a paměť, emoční regulaci,
empatii, soucit, úbytek hmoty v
amygdale /útěk, útok/ (Hölzel et
al., 2011)
53
Sara Lazar
viz http://youtu.be/m8rRzTtP7Tc
54. Neuro meta-analýzy
Meditace působí změny v obl. mozku podílejících se na:
• meta-uvědomování a procesech vztahujících se k „já“
• seberegulaci
• povrchovém a vnitřním vnímání těla (hmat + polohocit)
• konsolidaci a rekonsolidaci paměti
• zaměřování a udržování pozornosti
• emoční regulaci
(Fox et al., 2014; Tomasino, Chiesa, Fabbro, 2014).
54
55. Přísliby neurovědy? :-)
• Odlišení soustředění a všímavosti
(Lutz et al., 2008; Tomasino,
Chiesa, Fabbro, 2014)
• Porozumění mechanismu
všímavosti (Malinowski, 2013;
Vago, Silbersweig, 2012)
• Odlišení empatie a soucitu
(Klimecki et al., 2014)
• Porozumění „umění žít šťastně“
(Hanson, 2013)
• atd.
55
65. Literatura
• Barendregt, H. (2011): Mindfulness meditation: deconditioning and changing view. In: Walach, H.,
Schmidt, S., Jonas, W. B. (Eds.) Neuroscience, consciousness and spirituality. London, Springer,
195-206.
• Benda, J. (2011): Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení terapeutových kvalit pozitivně
ovlivňujících výsledek psychoterapie. Psychoterapie 5 (1), 14-25.
• Benda, J. (2012): Buddhismus a psychoterapie: Meditace není všelék. Dingir, 15 (1), 12-15.
• Benda, J. (2015): O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou (Prezentace). Psychoterapeutické
dny, 17. 2., Brno, Psychologický ústav FF MU.
• Benda, J., Horák, M. (2008): Moudrost abhidhammy v psychoterapii: Hojivé balzámy pro duši.
Psychoterapie 2 (2), 85-93.
• Coffey, K. A., Hartman, M. Fredrickson, B. L. (2010): Deconstructing mindfulness and constructing
mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of action. Mindfulness 1 (4), 235-
253.
65
66. Literatura
• Davidson, R. J., Kabat-Zinn, J., Schumacher, J., Rosenkranz, M., Muller, D., Santorelli, S. F.,...
Sheridan, J. F. (2003). Alterations in brain and immune function produced by mindfulness
meditation. Psychosomatic Medicine 65 (4), 564-570.
• Eberth, J., Sedlmeier, P. (2012): The effects of mindfulness meditation. Mindfulness 3 (3), 174–
189.
• Ekman, P., Davidson, R. J., Ricard, M., & Wallace, B. A. (2005): Buddhist and Psychological
Perspectives on Emotions and Well-Being. Current Directions in Psychological Science 14 (2), 59-
63.
• Engler, J. (1983): Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model of
Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago, University of Chicago.
• Engler, J. (2006): Therapeutic aims in psychotherapy and meditation. In: Wilber, K., Engler, J.,
Brown, D. P.: Transformations of consciousness: Conventional and contemplative perspectives on
development. Boston, Shambhala, 17-51.
• Fox, K. C.R., Nijeboer, S., Dixon, M. L., Floman, J. L., Ellamil, M., Rumak, S. P., Sedlmeier, P.,
Christoff, K. (2014): Is meditation associated with altered brain structure? A systematic review and
meta-analysis of morphometric neuroimaging in meditation practitioners. Neuroscience &
Biobehavioral Reviews 43, 48–73.
66
67. Literatura
• Galante, J., Galante, I., Bekkers, M., Gallacher, J. (2014): Effect of kindness-based meditation on
health and well-being: a systematic review and meta-analysis. Journal of Consulting and Clinical
Psychology 82 (6), 1101–1114.
• Germer, Ch. K. (2009): The Mindful Path to Self-Compassion: Freeing Yourself from Destructive
Thoughts and Emotions. New York, Guilford Press.
• Germer, Ch. K., Siegel, R. D. (Eds.) (2012): Wisdom and Compassion in Psychotherapy: Deepening
Mindfulness in Clinical Practice. New York, Guilford Press.
• Germer, Ch. K., Siegel, R. D., Fulton, P. R. (2013): Mindfulness & Psychotherapy. New York,
Guilford.
• Gilbert, P. (2011): Compassion focused therapy: The distinctive features. London, Routledge.
• Goyal, M., Singh S., Sibinga E. M., Gould, N. F., Rowland-Seymour, A., Sharma, R., Berger, Z.,
Sleicher, D., Maron, D. D., Shihab, H. M., Ranasinghe, P. D., Linn, S., Saha, S., Bass, E. B.,
Haythornthwaite, J. A. (2014): Meditation programs for psychological stress and well-being: A
systematic review and meta-analysis. Archives of Internal Medicine 174 (3), 357-368.
67
68. Literatura
• Grabovac, A. D., Lau, M. A., Willett, B. R. (2011): Mechanisms of mindfulness: A Buddhist
psychological model. Mindfulness 2 (3), 154-166.
• Hájek, K.; Benda, J. (2008): Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy.
Psychoterapie, 2 (3-4), 151-160.
• Hanson, R. (2013): Hardwiring Happiness: The New Brain Science of Contentment, Calm, and
Confidence. New York, Harmony.
• Hollis-Walker, L., & Colosimo, K. (2011): Mindfulness, self-compassion, and happiness in non-
meditators: A theoretical and empirical examination. Personality and Individual Differences 50 (2),
222–227.
• Hölzel, B. K., Carmody, J., Vangel, M., Congleton, C., Yerramsetti, S. M., Gard, T., & Lazar, S. W.
(2011): Mindfulness practice leads to increases in regional brain gray matter density. Psychiatry
Research 191 (1), 36–43.
• Kang, C., Whittingham, K. (2010): Mindfulness: A dialogue between Buddhism and clinical
psychology. Mindfulness 1, 161–173.
68
69. Literatura
• Khoury, B., Lecomte, T., Fortin, G., Masse, M., Therien, P., Bouchard, V., Chapleau, M., Paquin, K.,
Hofmann, S. G. (2013a): Mindfulness-based therapy: A comprehensive meta-analysis. Clinical
Psychology Review 33 (6), 763-771.
• Khoury, B., Lecomte, T., Gaudiano, B. A., Paquin, K. (2013b): Mindfulness interventions for
psychosis: A meta-analysis. Schizophrenia Research 150 (1), 176-184.
• Klimecki, O. M.,Leiberg, S., Ricard, M., Singer, T. (2014): Differential pattern of functional brain
plasticity after compassion and empathy training. Social Cognitive Affective Neuroscience 9 (6),
873-879.
• Lazar, S. W., Kerr, C. E., Wasserman, R. H., Gray, J. R., Greve, D. N., Treadway, M. T., … Fischl, B.
(2005): Meditation experience is associated with increased cortical
thickness. Neuroreport 16(17), 1893–1897.
• Lutz, A., Greischar, L. L., Rawlings, N. B., Ricard, M., Davidson, R. J. (2004): Long-term meditators
self-induce high-amplitude gamma synchrony during mental practice. Proceedings of the National
Academy of Science 101 (46), 16369–16373.
69
70. Literatura
• Lutz, A., Slagter, H. A., Dunne, J. D., Davidson, R. J. (2008): Attention regulation and monitoring in
meditation. Trends in Cognitive Sciences 12 (4), 163–169.
• Malinowski, P. (2013): Neural mechanisms of attentional control in mindfulness meditation.
Frontiers in Neuroscience 7, článek 8, 1-11.
• Martin, J. R. (1997): Mindfulness: A Proposed Common Factor. Journal of Psychotherapy
Integration 7 (4), 291-312.
• McAleavey, A. A., Castonguay, L. G. (2015): The process of change in psychotherapy: common and
unique factors. In: Gelo, O. C. G., Pritz, A., Rieken, B.: Psychotherapy Research. Vienna, Springer,
293-310.
• Mikulas, W. (2011): Mindfulness: Significant common confusions. Mindfulness, 2 (1), 1–7.
• Monteiro, L. M., Musten, R. F., Compson, J. (2015): Traditional and Contemporary Mindfulness:
Finding the Middle Path in the Tangle of Concerns. Mindfulness 6 (1), 1-13.
• Neff, K. (2003): Self-Compassion: An Alternative Conceptualization of a Healthy Attitude Toward
Oneself. Self and Identity 2 (2), 85-101.
70
71. Literatura
• Panos, P., Jackson, J., Hasan, O., Panos, A. (2014): Meta-Analysis and Systematic Review Assessing
the Efficacy of Dialectical Behavior Therapy (DBT). Research on Social Work Practice 24, 213-223.
• Shonin, E., Van Gordon, W., Compare, A., Zangeneh, M., Griffiths, M. D. (2014): Buddhist-derived
loving-kindness and compassion meditation for the treatment of psychopathology: A systematic
review. Mindfulness, doi:10.1007/s12671-014-0368-1
• Tomasino, B., Chiesa, A., Fabbro, F. (2014): Disentangling the neural mechanisms involved in
Hinduism- and Buddhism-related meditations. Brain and Cognition 90, 32–40.
• Van Dam, T., Sheppard, S., Forsyth, J., & Earleywine, M. (2011): Self-compassion is a better
predictor than mindfulness of symptom severity and quality of life in mixed anxiety and
depression. Journal of Anxiety Disorders 25, 123–130.
• Vago, D. R., & Silbersweig, D. A. (2012): Self-awareness, self-regulation, and self-transcendence (S-
ART): a framework for understanding the neurobiological mechanisms of mindfulness. Frontiers in
Human Neuroscience 6, článek 296, 1-30.
71
26% of British adults say they practise meditation, although just under half (12%) of these do so rarely;
V 35 letech Objevil novou cestu vedoucí k osvobození se od všech forem nepohodlí, frustrací a strastí – nauka
Na této cestě hraje důležitou roli rozvíjení schopnosti pozorovat velmi speciálním způsobem procesy probíhající ve vlastním těle a mysli.
Západní psychologie objevila tuto schopnost teprve nedávno - všímavost
Uvědomění – obsah (pozornost) - Všimnutí – proces!!! (všímavost)
3. Chtivá mysl, zlostná mysl, roztěkaná mysl, soustředěná mysl
4. představy, záměry, rozhodnutí, pochybnosti, výčitky & the hindrances, the aggregates, the six sense-spheres, the seven factors of awakening, and the Four Noble Truths.
Uvědomění – obsah (pozornost) - Všimnutí – proces!!! (všímavost)
3. Chtivá mysl, zlostná mysl, roztěkaná mysl, soustředěná mysl
4. představy, záměry, rozhodnutí, pochybnosti, výčitky & the hindrances, the aggregates, the six sense-spheres, the seven factors of awakening, and the Four Noble Truths.
Je to proces pozorování i schopnost udržovat tento speciální stav mysli, který takovéto pozorování umožňuje
Uvědomění – obsah (pozornost) - Všimnutí – proces!!! (všímavost)
Bengálský učitel meditace, Insight Meditation Society, Barre M
Strávil rok u Mahasi Sayadaw, Zkoumal v Barmě a v Indii skupinu 10 pokročilých meditujících, vč. Dipa Ma, dával jim Rorschacha, popsal transformaci osobnosti
Meditace (ani všímavost) není všelék, pro dovedné zvládání života nestačí „jen“ meditovat
Absence etického tréninku v MB přístupech (respekt, laskavost, štědrost…)
Dána – síla – bhávaná
Síla – samádhi - paňňá
Nedoceňování možností meditace (redukcionismus) - vipassaná je jen další psychoterapeutická technika…
Přeceňování možností meditace (elevacionismus) - vipassaná může nahradit psychoterapii…
Meditace (ani všímavost) není všelék, pro dovedné zvládání života nestačí „jen“ meditovat
Matice - Lze je charakterizovat jako vzorce, klíče nebo katalogy, které studentům abhidhammy umožňují třídit (klasifikovat) veškeré fenomény vnitřního i vnějšího světa, kterých si dokáží všimnout. Strukturální matice přitom zachycují především uspořádání jevů, procedurální matice pak jejich vzájemnou podmíněnost. Účel matic je praktický – mají napomoci k vhledu do podstaty psychických a materiálních jevů a k dosažení moudrosti a svobody od utrpení.
Nový hit!!! :-)
Soucit je bližší každodennímu životu, má velkou budoucnost
X obranné mechanismy
Konference Mind and Life od roku 1987. Smyslové vjemy from the outside world— mohou měnit strukturu mozku. Může takové změny způsobovat i čistě mentální aktivita – například záměrné volní úsilí nebo soustředění, pozornost?
EEG, Pozitronová emisní tomografie, (funkční) magnetické rezonance, morfometrie založená na voxelech, výpočetní tomografie
Kritika - Silvie Kotherová, Ústav religionistiky, FF MU
Ricard 2007 Happiness: A Guide to Developing Life's Most Important Skill