Co náleží zaměstnanci za pracovní úraz? Jakých nároků se může zejména domáhat? Kde je upraven pracovní úraz a kdy zaměstnavatel nebude povinen zaměstnance odškodnit?

1. Pracovní úraz
AKTP Tomáš Pavelec advokátní kancelář Praha
office@aktp.cz
+420 777 6424 78

2. Kdy odpovídá zaměstnavatel
zaměstnanci za pracovní úraz?
• Kdy odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za pracovní úraz?
• Při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
• Zákoník práce chrání i bývalé zaměstnance - zaměstnavatel odpovídá za
škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím
zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z
povolání, kterou byl postižen.
• „Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k
nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením
zevních vlivů při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním.“
• Pracovní úraz není úraz na cestě do zaměstnání a z něj.

3. Co je přímá souvislost s plněním
pracovního úkolu?
• Jednání:
• potřebné k výkonu práce,
• během práce obvyklé nebo
• nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a
• obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu
zaměstnavatele a dále
• vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz
zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první
pomoci a cesta k němu a zpět.

4. Co není přímá souvislost s plněním
pracovního úkolu?
• Cesta do zaměstnání a zpět,
• Stravování,
• Vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu
a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele
• Školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou
organizací, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.
• Pracovní úraz musí být příčinou vzniku újmy.

5. Na co má zaměstnanec nárok, když
utrpěl pracovní úraz?
• Zákoník práce rozlišuje náhrady živému zaměstnanci a náhrady při úmrtí
zaměstnance.
• Zraněný zaměstnanec nebo zaměstnanec, který získal nemoc z povolání má
vůči zaměstnavateli nárok na náhradu za:
• ztrátu na výdělku,
• bolest a ztížení společenského uplatnění,
• účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
• věcnou škodu.

6. Ztráta na výdělku způsobena
pracovním úrazem
Před skončením pracovní neschopnosti
• rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem újmy způsobené pracovním
úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu a
plnou výší nemocenského.
Po skončení pracovní neschopnosti
• rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem újmy a výdělkem
dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání
s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Odčiní se mu rovněž peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při
stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v
daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle
rozumného očekávání.

7. Bolest a ztížení společenského
uplatnění
• Upravoval zvláštní právní předpis.
• S nabytím účinnosti občanského zákoníku byla zrušena vyhláška č. 440/2001
Sb., platí ustanovení občanského zákoníku jako lex generalis. Škůdce je
povinen odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu a nahradit škodu
(ztrátu na majetku), jakož i nemajetkovou újmu, ve které odčiní i způsobené
duševní útrapy.
• K nárokům z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění
doporučujeme přečíst článek zabývající se touto tématikou:
• http://www.aktp.cz/bolestne-ztizeni-spolecenskeho-uplatneni/

8. Účelně vynaložené náklady spojené
s péčí o poškozeného
• Náklady, které poškozený nebo osoby poškozenému blízké musely vynaložit.
• Zejména náklady:
 spojené s rehabilitační léčbou,
 na ošetřovatele,
 spojené s přilepšením na stravě, dietní stravování
 nejbližších příbuzných s návštěvami v nemocnici,“
Účelnost a prokazatelnost.
Opodstatněné jsou i náklady na užití osobního motorového vozidla i
v případech, kdy mohou příbuzní užít MHD, a to zejména proto, že automobil
je rozšířeným a běžným dopravním prostředkem a vyšší náklady na jeho
provoz jsou oproti hromadné přepravě kompenzovány větší rychlostí,
operativností či snadnější možností přepravy věcí.

9. Věcná škoda
• Skutečně vzniklá škoda.
• Zaměstnavatel však neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním
prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé
souvislosti s ním, jakož i nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance
potřebných pro výkon práce bez jeho souhlasu (§ 265 odst. 3 ZP).

10. Vyloučení odpovědnosti zaměstnavatele
při pracovním úrazu
• Výlučná příčina úrazu:
• postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil předpisy anebo pokyny k
zajištění BOZP pokud s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování
byly soustavně vyžadovány a kontrolovány,
• důsledku opilosti nebo zneužití návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě
zabránit
• Jedna z příčin úrazu:
• výše uvedené jednání zaměstnance je jednou z příčin a dále:
• pokud si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je
zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k
zajištění BOZP, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své
kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví nebo
• jednal nad rámec běžné neopatrnosti a rizik práce.

11. Děkuji za pozornost
• Mgr. Tomáš Pavelec
• office@aktp.cz,
• tel. (+420) 777 642478